Dvojnásobný mistry České republiky pro rok 2016 a čerstvě zvolený Kuželkář sezóny - Martin Vaněk, odpovídal na otázky Hlasu.

Představujeme ...

Rozhovor

Ahoj Martine, v první řadě Ti musím pogratulovat k dvojnásobnému titulu Mistra ČR, ale hlavně k obhajobě v obou disciplínách, což se v tomto formátu ještě nikomu nepovedlo. Při této příležitosti bych Ti rád položil několik otázek.

Martine, po skvělém minulé ročníku to na podzim vypadalo, že se trochu hledáš. Naopak, jak se blížil konec sezony, Tvoje forma šla nahoru. Čím to bylo?

Já byl tak znechucen sezónou v Mistelbachu, že nabídka a následný přestup do Olomouce, bylo pro mne vysvobození. Ještě nikdy jsem se snad více netěšil na následující sezónu. Dával jsem tomu docela hodně, takže i tréninkové dávky byly vcelku vysoké, ale jak se říká „něco za něco“. Následně začly zdravotní problémy a bylo po pohodě. Člověk své tělo jen ždímá, ale prakticky nic mu nedopřeje, takže jsem vyhledal sportovního maséra a pravidelné docházky odstranily mé problémy a znovu vrátily zpět.

Jak tedy vypadá Tvůj roční tréninkový cyklus? A změnil jsi přípravu před mistrovstvím ČR?

Tréninkový cyklus je běžný. Úterky a čtvrtky trénuji, ale pokud něco nejde, jsem schopen tomu věnovat i více času.

Před Mistrovstvím ČR je můj trénink stejný, jelikož nemá smysl dělat věci jinak.

Volno od kuželek mám cca měsíc.

Na začátku jsem zmínil, že se Ti povedlo obhájit titul v obou disciplínách. Přitom minulý rok v Poděbradech i letos v Třebíči mělo mistrovství podobný průběh. První den jsou k vidění vysoké výkony, druhý den málokdo atakuje šestistovku. Tobě se to ale dvakrát podařilo, připisuješ to fyzické kondici hráčů nebo v tom je něco jiného jako třeba nervozita z medailí?

Ten první den hraje každý uvolněně, takže proto takové výkony. Finále je dosti specifické, není v tom tolik klidu, protože vidíš, jak hráli ti před tebou a logicky sám na sebe vytváříš tlak. Druhá věc je zmiňovaná fyzická kondice.

Seděla Ti nová kuželna v Třebíči? Jaká byla na mistrovství atmosféra?

V Třebíči udělali kus práce v podobě nové kuželny. Moje vzpomínky byly jen na křivé saduritové dráhy a smažený sýr s hranolkami za 35 korun, takže určitě jsem se moc těšil, až si budu moct zahrát. S odstupem času si říkám, že mi sedí panenské dráhy a budu tedy netrpělivě čekat, kdo se zhostí příštího MČR.

 Byly nějaké ohlasy na špatně nachystané dráhy. Já si toto nemyslím. Každý z domácích určitě dělal maximum proto, aby bylo vše perfektní. Koule nejezdily mastné a to je pro každého dobrá zpráva v dnešní době. Co do padavosti byla dráha konečně poctivá, kdy z výrazu zbyl zase jen výraz, takže ránu si mohl mít, jakou chtěl. Toto oceňuji asi nejvíc z celého MČR, naopak největší průser z mého pohledu bylo fandění. Když jsem přijel, bylo na kuželně ticho jak v hrobě. Jsem zvyklý fandit si navzájem, takže trošku šok. Za pár hodin se dostavila "dačická dechovka" a já si říkal, konečně se to tady probudí. Jenže chyba lávky. Kluci zafandili Jirkovi Němcovi a opět bylo po všem.

Jako obhájce jsi nemusel absolvovat krajský přebor ani semifinále. Nyní se však tento model má rušit. Jako hráč vítáš zrušení semifinále nebo bys ho zachoval?

Jako hráč chci hrát a zrušení se mi určitě nelíbí. Semifinále bych zachoval a naopak jej dal taktéž na dva náhozy jako MČR.

Chtěl bych se Tě zeptat i na Tvou hráčskou kariéru. V minulosti jsi hájil barvy rakouského Mistelbachu nebo Kremsu. Jaká byla rakouská superliga v porovnání s naší nejvyšší soutěží?

Můžu upřímně a s klidným srdcem říci, že naše liga má daleko větší grády než Superliga v Rakousku. Mnoho let to tam je, jen a pouze o dvou družstvech, takže ty hraješ třetí housle. Kdo má peníze, má i ty nej hráče z Rakouska, popř „krajánky“. V nové sezóně ale nastane změna, jelikož postoupili moji horcí favorité a to kluci s Orthu se dvěma našimi hráči a rakouskými reprezentanty. Honza Kotyza už nebude mít tak klidné spaní.

A jak se Ti líbilo v rakouském týmu? Jsou podmínky v klubech u nás a v Rakousku srovnatelné?

Pro mě KSK Austria Krems byla a bude srdeční záležitost. Jsi tam vždy jako opora týmu a dost na to spoléhají. Určitě se dočkáš větší vřelosti, než tady u nás.

Jaká byla tehdy motivace Tvého odchodu, a měl bys chuť zkusit znovu některou zahraniční ligu?

Tady nešlo o motivaci, ale spíše o chtění hrát někde venku. Každému kdo hrál v zahraničí, to obohatilo hráčskou kariéru.

Zůstáváš tedy v Olomouci. Jaké máte plány na příští sezonu?

Ano, zůstávám v Olomouci. Hlavně potřebujeme sehnat nějaké hráče, ať je zase o co hrát. 2-3 hráči ten mančaft z bídy nevytrhnou.

Má váš tým kvalitu, aby se v příštím roce ucházel o postup do Interligy? A máte vůbec zájem tuto soutěž hrát? Co si myslíš o nově vznikající interlize?

Náš tým kvalitu určitě nemá. Jak jsem již zmínil výše, máme problém s hráči. Podívej se na sezónní průměry. Já s Radkem Havranem v desítce, zbytek týmu je na chvostu.

Jaké vidíš hlavní nevýhody?

Mi to připadá, že je to pouze o tom, aby Podbrezová měla aspoň nějakého potencionálního soupeře, a to v podobě Rokycan. Oni nemít Zavarka s Tepsou, tak i Slovenská liga by byla vyrovnaná. Já bych raději viděl Podbrezovou v Německé lize. Tam by bylo jejich místo na předvedení se. Je to jen o penězích a proto si hodně vážím naši ligy, která se hraje bez nějakých hvězd ze zahraničí.

Vidíš vůbec nějakou výhodu?

Výhoda?? Jedině ta, že lidé mohou vidět na vlastní oči hráče světové extratřídy, Vilmoše Zavarka.

Tradiční otázka našich rozhovorů je ta, zda má hráč nějaké rituály, zvyky před hrou. Jak je to u Tebe?

Určitě mám své zvyky. Dát si večer tatarák, chytnout maminu za zadek a pořádně se nechat připravit.

To je příprava, jak má být.

Je něco, co Ti v moderních kuželkách chybí, co ti vadí?

Tady je věc, která mi hodně schází. Posedět si po zápase se soupeři a pokecat.

Dnešní opravdový nešvar je nesmyslné zapisování, odrážení se a dopadávání kuželek. Zabíjíme tím ty starší a dle mého názoru opravdové hráče s jednolitou hrou. Od těch bychom se měli učit. Dnešnímu fenoménu „velká rána“ nejsem nakloněn. Úplně to kazí dojem a poškozuje kvalitní hráče.

Mám pro Tebe poslední otázku. Co ty a reprezentace? Ty sám máš za sebou spoustu represtartů a víš, že na každý výběr se snese kritika. Letošní reprezentační výběr však vyvolal velkou spoustu otázek a podivení u kuželkářské veřejnosti. Jaký výběrový klíč k reprezentaci by byl podle Tebe nejlepší? Jak bys vybral reprezentaci?

Já už bych se s reprezentací nespojoval. Nebyly to špatné časy, ale je čas dát prostor mladším. Jednak jsem za repre nezahrál už hodně, ještě jednou připomenu, hodně dlouhou dobu, a za druhé mě to zmáhá více, než dvě děti na hlídání. Kritika na výběr být musí a buďme rádi, že ty kritiky máme. I u nich se dá najít podnět na změnu. Je pravdou, že se tam objevují stále stejná jména, ale to já z mého postu nezměním, každopádně je třeba se o těchto věcech bavit a nenechat to zavadnout. Kuželky drží stále stejnou lajnu, žádná změna k lepšímu se nekoná. Bude třeba do toho vložit i peníze jako motivaci, jinak můžeme kuželkám nechat vytisknout parte. Když se mrkneš na jiné sporty, každý kdo vyhraje nějakou soutěž, dostane finance, ať už jako družstvo nebo jednotlivec a nebudeme se bavit o pár tisícovkách. Jakou motivaci tedy nabízí náš druh sportu? No jasně, prázdnou peněženku a prošoupané tenisky. Pak se nedivme, že nejsou lidi. Ještě se vrátím k reprezentaci. Pokud se něco urychleně nezmění, nečekejme změnu. Je jen pár hráčů, kteří řeknou svůj názor nahlas.

Mates, díky za rozhovor. Přeju ti hlavně pevné zdraví, které ti umožní porážet kuželky další sezóny a zase někdy na kuželkářských plánech - ahoj!